Bara Krhovska profilovy obrazek

Bářiny životní cesty

Bára se narodila v roce 1982 v moravské metropoli a své dětství prožila na březích brněnské přehrady.

V 17 letech se jako studentka 3. ročníku gymnázia rozhodla, že na letní prázdniny vycestuje do Anglie. Pracovala tam jako au-pair.

Jih Británie a perfektní hostitelská rodina ji nadchly natolik, že školu přerušila a ve Spojeném království nakonec strávila celých 18 měsíců. Zpět do Čech přijela vyzrálá, zkušenější a také se zkouškou FCE v kapse.

Angličtině se dále věnovala i na Masarykově univerzitě, kde studium zdárně dokončila.


Studijně-pracovní milníky

  • 2000–2001 au-pair pobyt v Anglii
  • 2002 ukončení SŠ studia
  • 2002–2007 studium na Masarykově univerzitě v Brně
  • 2002–2006 práce v anglické školce v Brně
  • 2006 semestr v polském Krakově
  • 2004 léto Work and Travel USA – práce a cestování po Aljašce a Havaji
  • 2005 léto práce v Anglii
  • 2006 léto práce ve Španělsku
  • 2007–2010 manažerka studia na středních školách v zahraničí, pracovní cesty v rámci Evropy a Severní Ameriky
  • 2010–2017 mateřská dovolená
  • 2013–2017 práce v anglicko-české miniškolce
  • 2017–dosud specialistka na studium na středních školách v Kukabara Agency

Bára o sobě a cestovatelských zážitcích

Nejodvážnější cesta

Nejodvážnější cesta byla bezpochyby moje první cesta do USA. Bylo mi čerstvých 15 let a letěla jsem poprvé letadlem. Mířila jsem za rodinou do Denveru v Coloradu, neuměla jsem skoro vůbec anglicky a musela jsem přestoupit na ohromném letišti v New Yorku.

Tvářila jsem se sice odvážně a odhodlaně, ale jinak ve mně byla opravdu „malá dušička“. Naštěstí jsem vše zvládla a tohle malé dobrodružství mi dodalo sebevědomí a jistotu, že když budu chtít, zvládnu všechno.

Bára_první_cesta_USA


Nejlepší práce

Práce se nebojím a každou, ve které se potkávám s usměvavými lidmi, považuji za velmi obohacující. Na svých cestách jsem vyzkoušela různé pozice.

Například jsem pracovala v marocké restauraci v Denveru, kde hosty bavily břišní tanečnice. Také jsem byla pokladní v malém aljašském městě Valdez. Nebo jsem umývala nádobí ve španělské Pamploně apod. Ať už jsem dělala cokoli, vždy mě to hodně posunulo vpřed. Každá práce sice jinak a v jiných oblastech, ale všechny mě ve výsledku ovlivnily stoprocentně pozitivně.

Bára Krhovská_MountStMichaels


Nejnebezpečnější okamžik

Nebezpečných a dobrodružných okamžiků jsem zažila hned několik. A to v průběhu pobytu na Aljašce, kam jsme vyrazili s přítelem (dnes už manželem). Získali jsme místo v malém rybářském městečku Valdez. A kde jinde než v továrně na zpracování lososů. 🙂

Pracovali jsme tvrdě v 16hodinových směnách, kdy jsme se celý den brodili v holínkách v rybích vnitřnostech a ruce jsme měli na konci směny promrzlé i přes troje rukavice.

Člověk si ale zvykne na všechno. Tedy i na to, že 5minutová sprcha ve studené vodě (teplá tekla jen pro prvních pár šťastlivců) rozhodně nezbaví silného rybího odéru. A že všudypřítomní medvědi vás díky tomu mohou kdykoliv „navštívit“.

Nakonec jsme ustáli i přístup majitele továrny, který příliš nedbal na bezpečnost pracovníků továrny. Párkrát se totiž stalo, že se spustil alarm upozorňující na únik čpavku! Což nám na druhou stranu umožnilo seznámit se s místní hasičskou jednotkou, která nás vždy evakuovala. 🙂

Dnes na tyto aljašské podmínky vzpomínám s úsměvem. Uvědomuju si totiž, že přesně tyto zkušenosti z cest jsou k nezaplacení.

Bára-Krhovská_Aljaška-II

Barbora Krhovská
4.7 (93.33%) 3 votes